8. středisko Vládi Tylšara Olomouc
O nás
Základní informace
8. středisko Vládi Tylšara je jedním z největší středisek v Olomouci a zároveň jedním ze dvou křesťanských skautských středisek v Olomouci. Máme deset oddílů (z toho dva mimo Olomouc - Senička a Slatinice), ve kterých je momentálně přes 200 registrovaných členů. V Olomouci máme pět kluboven, v Seničce a Slatinicíh po jedné.
Každoročně pořádáme v lednu závod na běžkách - Memoriál Vládi Tylšara - na památku nešťastně zesnulého vedoucího, podle které se také jmenujeme (více v historii). O letních prázdninách jezdí naše oddíly na letní tábory, vždy na jedno konkrétní tábořiště, v termínech (turnusech) po sobě.
Každý, kdo by měl zájem se k nám přídat, je vítán, bližší info k jednotlivým oddílům v sekci "Oddíly". Zejména jsou zvány holky, kterých v posledních letech máme méně.
Adresa: Mišákova 17, 779 00 Olomouc
Kontakt:
Petr Kalman (vůdce střediska)
Telefon: 736 673 444
Email: kalman.petr(@)gmail.com
___________
Michal Cukr (zástupce vůdce střediska)
Telefon: 604 122 140
Email: cukrmi(@)gmail.com
Středisková rada
- Vůdce střediska: Petr Kalman
· Zástupce vůdce střediska: Michal Cukr
· Volený člen: Filip Chlup
· Volený člen: Jan Kubeček
· Revizní komise: Judita Morongová, Zdeněk Šobr
· Organizační zpravodaj: Karel Berka
· Vůdkyně světlušek: Magdaléna Březinová
· Zástupkyně vůdkyně světlušek: Veronika Šanová
· Vůdce vlčat: Jan Buka
· Zástupce vůdce vlčat: Dominik Lachman
· Vůdkyně skautek: Terezie Kubečková
· Zástupkyně vůdkyně skautek: Veronika Velčovská
· Vůdce skautů: Heřman Šnevajs
· Zástupce vůdce skautů: Michal Cukr
· Vůdkyně koe. oddílu (Slatinice): Věra Burešová
· Vůdce koe. oddílu (Senička): Ondřej Šnevajs
· Zástupkyně vůdce koe. oddílu (Senička): Ludmila Sekaninova
· Vůdce roverů: Filip Chlup
· Vůdce mladších oldskautů: Petr Macek
· Vůdce oldskautů: Karel Berka
Historie
Proč 8. středisko Vládi Tylšara?
Vladimír Tylšar studoval medicínu na vysoké škole v Brně, miloval přírodu a byl to skaut tělem i duší. Narodil se 1. června 1924 v Prostějově. Pomáhal zakládat 8. oddíl PSOHLAVCI na Nové Ulici a jako člen později složil 12. listopadu 1938 skautský slib, jehož podstatu naplnil až do posledního dechu.
Během okupace, kdy byly těžké podmínky pro skauting, se i tak nevzdal myšlenek o budoucí skautské práci po válce, nezradil slib a vždy se řídil heslem: ,,Buď připraven!". Byl plný elánu, plánů a skautský život se stal pro něj vším.
Ke konci války fungoval jako spojka velitelstva pozemního hnutí odboje. Své úkoly kolikrát plnil při bombardování, při svištění střepin granátů a kulek.
Po válce se splnil Vláďovi sen, začal studovat vysokou školu a chtěl být lékařem.
Od 14. července 1945 mohli skauti na Nové Ulici rozvíjet svoji činnost v ,,Zimově vile", která jim byla darována (dnes už není tato vila majetkem skautského hnutí).
V sobotu 21. července roku 1945 šel společně se svými kamarády na sběr zbraní, které se v lesích kolem Svatého Kopečku po válce vyskytovaly a bylo nutné je odklidit. Při odpočinku vzal jeden z hochů zbraň a ze srandy na Vláďu namířil. Shodou nešťastných náhod tato zbraň vystřelila a zasáhla jej. Na přání Vladimíra se jeho kamarádi rozběhli k nedaleké bazilice a zavolali představeného premonstrátů na Svatém Kopečku probošta Julia Půdu, který mu udělil svátosti.
Vláďa odpustil chlapci, který jej nechtěně postřelil. V nemocnici podstoupil složitou operaci, ale ani ta mu nepomohla. V nočních hodinách, ve svých 21 letech, smířen s Bohem a lidmi Vláďa odchází z tohoto světa, ale připravený na setkání s naším Otcem a Spasitelem. Pohřeb proběhl v úterý 24. července 1945. Po mši svaté, v kostele Panny Marie Pomocnice na Nové Ulici, byly ostatky zesnulého uloženy na zdejším hřbitově.
Jeho práce pro skauty a skautky byla oceněna pořádáním Memoriálu Vládi Tylšara, který probíhá již od roku 1947 a také přejmenováním střediska v roce 1948 na 8. středisko Vládi Tylšara.
Pro skauting nastala později těžká doba a skautská činnost byla ještě dvakrát přerušena, ale i přes všechny překážky se podařilo skautskou tradici šířit dál a na činny našeho bratra, jeho velikou lásku k dětem a mládeži se nezapomnělo. Připraven vždy všude ke všemu, neztratil svou duchapřítomnost ani v nejtěžších okamžicích svého života a posilněn na svou prosbu na poslední cestu, byl připraven k odchodu. Byl to člověk, který nechtěl žít jen pro sebe, ale především pro druhé a ve skautských ideálech viděl možnost, jak připravit plno mladých lidí na správnou cestu životem.


